Až na dno

Příboj je řev cizích hlasů
bouře jsou emoce zlých lidí
déšť jak slzy padá z vlasů
a jen paprsky slunce tě vidí

s kamenem na krku a na srdci
hraješ si s vlnkami na hladině
a po břehu pobíhají vlci
jak váleční reci, tak hrdině

vítr zajal tvé havraní vlasy
proud vody splývá se sukní
a plynou dál zlé jarní časy
skryté v nekonečnu tvých dní

neohlížej se, neměj strach
nač čekáš, rozhodni se, skoč
jako každý proměň se v prach
nefňukej a neptej se proč