tančila jsem mezi odpadky a spadlými hvězdami

 

řezaly mrazily i pálily

a hlavně byly cítit

životem na okraji vesmíru

 

ta hudba pod mýma nohama

hvězdné rekviem a odpadové blues

a já nemohla přestat

tančit kankán a mrskat nohama

 

jako ryba v agónii

kdyby měla nohy

 

přitančila jsem domů

zalila půlku kytek čajem

zbytek tureckou kávou

a čekala až zdivočí

i ta poslední něžná orchidej

 

a taky že jo

 

nakonec to byla

jedna divoká orgie

 

turkyně porazily asiatky

zmizely po anglicku

otevřeným francouzským oknem

na útěku porazily českou lípu

a kanadský javor

 

nevšimly si že nemají křídla

a odletěly

 

tak tu sedím

mrskám nohama

a čekám až mi narostou žábry