Záclony se rozehrály
nad tou vznášející se duší
tuší
že tu někdo je
někdo se směje
hřeje
její bázeň
jak opály
mezi dlážděním září...nocí...
má touha
pálí
příliš živá je tma
pohladit tě
jen modlit se ve věčnost
horečnatostí rtutě
o tobě snít
překročit nekonečnost
a pak tě políbit
asi bych chtěla, aby mi tohle někdy někdo napsal. Prozatím se budu kochat u tebe :)
30.10.2011 22:38:18 | její alter ego