Vezmi si mě do
Svých spárů.
Smeť ze mě tu
Bolest.
Utíkám před sebou
Jako před nějakým
Ničemou,
Co chce mě dostat
Hluboko pod zem.
Chci zmizet pryč
Od Tebe.
A zároveň Tě chci
Svést.
I smečka žhavých uhlíků
V očích
Zhasíná.
Dusí se pod tou
Tíhou splínu.
Podej mi ruku,
Je mi to jedno, kam
Půjdeme.
Jestli je nebe, peklo.
To je fuk.
Stejně osudovou lásku
Přiděluje bůh.
A já nemám nárok.
Cítíš bolest,zklamání?Tak to žiješ to je normální..brzy objeví tě i láska..co jak oheň v krbu praská...brzy neboj
Moc hezky popsané pocity..
12.11.2011 13:41:39 | Liška76