No nevim, no ...

No nevim, no ...

Anotace: Dnes brzy ráno se mi po stropě převalily odrazy světel projíždějícího auta. Hrozně pomalu a hrál jim k tomu jazz a já ho ani nepozdravil.

Prostě jak to tak chodí,
no přišel mráz
a slunce po obědě svítilo
a na řeku se koukali,
holubi šlapali sochám na čelo,
poledne, co nepatřilo neděli,
zas přišel večer, jako tisíc krát,
potichu byli, který věděli,
že se stal další den a další čas.
Volám je všechny, do ulic a nikdy na nebe,
řvu jak malomocný, bez všech krás,
vy lůzo štěstí a prodavači naděje,
vonící láskou a hrubý jako kmen,
nenechte si to celý pro sebe,
dál ať to není stejný, vem jak vem,
chce to jen život bez hoven.
Autor Honza Vašek, 15.12.2006
Přečteno 268x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Existence je nejen absurdní, ale je to prachsprostá dřina. Uvědomte si, jak často si v životě oblékáte spodky (Ch.Bukowski)

ja newim proc ale twe psani mi ho pripomina..padam na kolena..to mi nedelej..

Lucijena

03.01.2007 22:32:00 | Lucijena

No to teda muselo!! :-) Ten závěr je náhodou drsný... Donutí člověka si to přečíst znova a znova a zamyslet se nad tím... Je to skvělé... Ještě si to přečtu... Fakt bomba... Za 100!!! A oprávněně!

26.12.2006 21:40:00 | Marketka3x3

vím...
máš tam krásný chvíle...
...ale muselo to být zakončeno takhle?...
...asi muselo...;)

15.12.2006 16:45:00 | Lizzzie

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí