No nevim, no ...
No nevim, no ...
Anotace: Dnes brzy ráno se mi po stropě převalily odrazy světel projíždějícího auta. Hrozně pomalu a hrál jim k tomu jazz a já ho ani nepozdravil.
Prostě jak to tak chodí,
no přišel mráz
a slunce po obědě svítilo
a na řeku se koukali,
holubi šlapali sochám na čelo,
poledne, co nepatřilo neděli,
zas přišel večer, jako tisíc krát,
potichu byli, který věděli,
že se stal další den a další čas.
Volám je všechny, do ulic a nikdy na nebe,
řvu jak malomocný, bez všech krás,
vy lůzo štěstí a prodavači naděje,
vonící láskou a hrubý jako kmen,
nenechte si to celý pro sebe,
dál ať to není stejný, vem jak vem,
chce to jen život bez hoven.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Existence je nejen absurdní, ale je to prachsprostá dřina. Uvědomte si, jak často si v životě oblékáte spodky (Ch.Bukowski)
ja newim proc ale twe psani mi ho pripomina..padam na kolena..to mi nedelej..
Lucijena
03.01.2007 22:32:00 | Lucijena
No to teda muselo!! :-) Ten závěr je náhodou drsný... Donutí člověka si to přečíst znova a znova a zamyslet se nad tím... Je to skvělé... Ještě si to přečtu... Fakt bomba... Za 100!!! A oprávněně!
26.12.2006 21:40:00 | Marketka3x3
vím...
máš tam krásný chvíle...
...ale muselo to být zakončeno takhle?...
...asi muselo...;)
15.12.2006 16:45:00 | Lizzzie
