Anotace: -
Moje verše nejsou co bývaly, dávno se ztratily někam do tmy. Ale ve chvílích, kdy se cítím jako bídný červ bez budoucnosti, jsou pro mě tím nejlepším vysvobozením...
Můj poslední sen vybouchl
Jak nálož těkavého dynamitu,
Osud před nosem dveře mi zabouchl,
Srdce vyhlásilo slzavou kalamitu.
Moje poslední doufání,
Změnilo se ve vzdálený cíl.
Duše plná prázdného zoufání
Pozbyla posledních sil.
Má poslední vytyčená meta,
Ztrácí se v kotoučích prachu,
Štěstěna využila právo veta,
Teď poddám se svému strachu.
Strachu z toho, co ještě není.
Strachu z blížícího se budoucna.
Strachu z toho, co všechno se změní,
Strachu, že jsem tak zoufale bezmocná.
No, tenhle cíl je jasný a u mě se nemění, ale snad ho jednou dosáhnu :)). Děkuju :)
02.11.2011 17:24:30 | wendy.poezie