Sedíš mi na dlani...
příteli z peří...
bojím se promluvit,
aby ses nerozbil-
na krve střepy...
Tiše hledím...
Tobě do tváří
a slovům, prázdnoobálkovým-
věřím...
Vkládám je do srdce...
pohledy druhých - bludů -
bázlivě odrážím...
Do nitra zapomění
Našla-li si v mém tmavém koutě útěchu pak jsi lepší než já. Pak ale svědčí to o tvé zoufalé situaci, když si pro útěchu chodíš k černočernému. Podle toho jak píšeš by jsi měla spíše na sluníčko a ne do mlh. Každopádně zde vítej. O hosta málo kdy zavadím. Ale o tom ti asi více poví roboti.
06.01.2007 16:31:00 | černočerný