Mé cesty domů
do korun stromů
tak jako na začátku
krajiny bez signálů
bez králů a jejich marnivosti
kde jsou ty mosty?
Vřetena vymotaná?
Už stopy zavál z rána
písek z pobřeží
už dávno neběžím
nechám se vézt
a z věží světla měst
navečer zhasínám
zapomeň na začátky
a odpusť pustinám
samotu a noci ticha
ty ranní jinovatky
uplakaný
a vítr co ještě nepospíchá
netáhne nebem karavany
a v mušlích ještě slýcháš
jen moře šum
vstříc dalším dnům
jak kapka v plachtoví
a kdo ví kam
já skápnu z lan
po starý kotvě rezavý
než uteču si do hlavy......
Opět ti musím dát ST, i když vím, že nejsem originální a opakuju se.
05.11.2011 19:43:18 | Jana M.
moc pěkná
05.11.2011 14:58:35 | Radek.oslov.Šafárik
Tak , to už jsem tady dlouho nečetl , tak podařenou báseň .
Je opravdu moc dobrá Jirka
05.11.2011 10:41:28 | kavec
k tobě se chodím těšit krásou slov...ST!
05.11.2011 10:16:34 | hašlerka