Rána nová

 

Jak obloha je rudá

ruměncem vzplane ruda

jež se v zemi ukrývá.

I řeka lenivá

se v nachu

na chvíli pozastaví…

 

To slunce k odchodu se má

a druhy své zas jednou zdraví.

 

Mé oči umírají

touhou v klidu pohledět

na tenhle skomírající svět,

co v záři jitra narodí se znova.

Země snová

začne se tiše probouzet.

 

Kam až sahá tahle doba

kdy ohlédne se květ?

Na sklonku dne

snaží se v zbytek světla zahledět?

 

Kdo ví… však…

Možná uzří i rána nová…