Kabaret

Tak vločka sněhová skončí na sametu
v tom krutém věku rudé barvy
Pierot sprvu  mlčíce
vzpomene si na tu větu
to jak přinutil
chudé jíst larvy
a jak smál se tomu kabaretu,
suše,
pohrdavě,
míříc na ně konec hlavně

kdo má právo soudit chudé
bez času jen víra zbude
a co láska k člověku?
hovno,
hovno,
člověk ten je bez vděku
společnost se rozpadla
už dávno
zbyl jen pocit kyvadla
ze strany
na stranu
a když nejsi pro stranu
topíš se dál v bezprávu