Hřbitovy

Vždycky jsem myslel,

Že v tomhle věku, co teď mám

Je člověk dávno mrtvej

Rok za rokem se posouvám

A ještě bych se zdržel

 

Vždycky jsem myslel,

Že nic mě nespoutá

Teď vidím, jak málo jsem viděl

A každej, kdo mě ohromil

Má někde, za co by se styděl

 

Já retušér se otáčím

A řady smírčích křížů v zádech mám

Jsou to všecky mý viny a co teď s tím

Ve spárech svýho hřbitova

Jsem   SÁM

 

Vždycky jsem myslel,

Že pohnu světem

Teď doufám, že vůbec něco přijde

S příštím podzimem, zimou, jarem či létem