SKELET
SKELET
Osvětleným prostorem zahlédnu stín
dlouhé nohy kápi v nedohlednu
nehýbá se
jen tiše stojí sčítá hodiny
nocí se probouzí
straší
prosí o pochopení
marně
zvu ji na láhev skotské
neodmítá
prý na zdraví a život
je mi ho líto
toho těla nestárnoucího bez vrásek zážitků schovaného před kuropěním v schránkách zmírajících představ o štěstí tady mezi stromy sajícími kořeny zahnízděnými v hrobech předešlých dní tak roztodivně pestré osudy nalinkované bez příkras náhodným setkáním srdcí bijících stejnou tóninou do prachu cest až poskočí a cítí bolest konce hned na začátku neb nemůžeš zažít co nekončí záleží jen kdy jak a tak upijem a ještě se ptám tak jak příteli whisky vsakuje do lenošky kde rád sedávám rozhodí kosti tulipán uvadá vím že nemá se protože vlastně proč by se měl mít je to stín konce mých vrásek
Autor WAYWARD, 14.11.2011
Přečteno 486x
Tipy 12
Komentáře (8)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
Také bych neodmítla..ovšem hodiny už nesčítám tvé básně raději přečítám.Opět jedna co stojí za to..Krásná..navíc mám dotaz moc se mi líbí ten obrázek kam na to chodíš?Ani nevíš jak by se mi líbil a určitě hodil do obýváku!!!!
15.11.2011 06:50:27 | Liška76
Ani láhev irské není špatná, i když jsem jí zatím nechutnal. Ta vynucená abstinence. Proč pořád žeru tu chémii?
15.11.2011 06:13:54 | Juan Francesco de Faro
