Jak země jarem zavoní a slunce začne hřát,
tak jak když prásknou do koní já nevydržím stát.
Jak země jarem zavoní já zazpívám si blues
o trávě i obilí co klíčí a chce růst.
O tom jak jaro voní z dálky
o tom jak nikdo ze zahálky nezorá a nezaseje
o tom jak se slunce směje.
O čekání,milování o lásce a o zklamání.
I o tom jak přede kotě prostě zpívám o životě.
Jak jarem zem zavoní já nedokážu stát málo kdo mě dohoní
já samotu mám rád.
Teď vím že zase přijde,dík
17.11.2011 20:54:24 | valerie emilie
Ááááách, jaro... kde se vzalo, tu se vzalo... labutí pírka potěšilo :-)
15.11.2011 20:40:21 | labuť
Hezounké...Já už to jaro chci taky... :-) (A to zima ještě pořádně ani nezačala....)
15.11.2011 15:07:21 | Veru
...miloučké a právě poslouchám blues(ovou) stanici,co víc si přát**
15.11.2011 09:43:32 | WAYWARD