Zkoušela se s osudem prát,
ale jediné co dokázala je, že v půlce zůstala stát.
Stojí na mostě a na nebe se dívá,
dříve bývala veselá, ale dnes už se neusmívá.
Déšť smáčí jí tvář,
a z očí už pohasla ta pověstná zář.
V hlavě má teď jeden velký kolotoč,
a svědomím prolézá tlustý červotoč.
Ví co všechno tím ztrácí,
ale rozum se neznámo kam vytrácí.
Jen jeden jediný krok a nechá se uchlácholit smrtí,
,,tohle je řešení´´hloupě jí někdo tvrdí,
Zavírá oči a padá,
a své vysvětlení však už nikomu nedá.
optimismem já jenom hýřím kdybysi mě znala nevěřila bys že skládám o smrti
09.01.2007 12:49:00 | whiolet
hlavně vám všem chci moc poděkovat bez vašich komentářů a hodnocení bych nebyla nic a vážím si toho ani nevíte jak ještě jednou děkuji
04.01.2007 14:07:00 | whiolet
Je to krásně napsané. Moc smutné je vidět, že někdo už nenachází východisko...
21.12.2006 15:22:00 | Lucie Plocová
v posledním verši mi vadí to však.....ale jinak je to tak strašně smutný...nechtělka bych být na místě té holčiny...
21.12.2006 14:13:00 | Lisa Kloboučková
...ještě že je to jen básnička ...jinak by to bylo krutý ...hm , taky jsem jednu podobnou napsal ...jmenuje se "První pokus" :) ...
21.12.2006 14:06:00 | WhiteSkull