Doufám

Jedna vzpomínka mě provází,
nikdy se toho dne nezbavím.
On dohnal mě do nesnází,
jsi poslední o kom vím.

 
Vím, že ty mě nezraníš,
vím, že ty mi pomůžeš.
Ty mě té hrůzy zbavíš,
snad uděláš co můžeš.

 
Několik let žiji ve strachu,
že znovu kluk mě zradí.
On donutil mě ke krachu,
užíval si, že mi to vadí.

 
Užíval si mojí bolest
a ještě přitvrdil.
Doufala jsem v rychlý konec,
ale obavy mé potvrdil.

 
Tvrdé odpanění mé je jeho vina,
násilím mě o čistotu připravil.
Mé slzy mu připadali jako psina,
smích bodal do srdce, poprvé přirazil.

 
Když říkáš, že věřit ti můžu,
doufám, že jednou se uklidním.
Bojím se však, že nikdy si nepomůžu,
snad díky tobě si s tím poradím