Vánoční

Na stříbrných lescích sněhu
odráží se duše světa,
mezi stromy hledám něhu,
v hlavě mi zní svatá věta.

A v uších píseň andělů,
co na nás shůry přihlíží,
a z nebezských předělů
jede sobí zápřeží.

Měsíc lehce vykresluje
květiny a obrázky,
s osudem si smutně hraje,
od nenávisti do lásky.

Podkovičky sněžných koní
jsou do sněhu ražené
jak rolničky jasně zvoní,
když se mrazík přežene.

Pohoda a ticho dlí
ve vánoční náladě
a zasněžené údolí
jak bílá růže v zahradě...