Poupě

Anotace: báseň vypráví o duši a jejím vývoji

Poupě kvete do krásy,
venku svítá.
Paprsky neví kudy,
vítr se zvedá.
Hledají správnou cestu,
která nemá konce.
Stačí říct jednu větu,
která zahřeje srdce.
Srdce puká jako skála,
drolí se a kácí.
Duše neví a plaká,
rovnováhu ztrácí.
Meluzína si prozpěvuje,
život utichá.
Vítr povoluje,
duše procitá.
Poupě znovu rozkvétá,
nabírá síly.
Duše klid vyhledá,
hledá důvod viny.
A všechno končí,
všechno utichlo.
Mír a štěstí,
úplného klidu dosáhlo.