Koukání zavřenými víčky

Koukání zavřenými víčky

Anotace: -

Koukám tak zavřenými víčky, zas do svých světů,


rád bych se kousl a větu nevypustil z úst…


 


Vidím jak v poušti vykopali ruku, je růžová, mý normální vzrůst,


Ona se hýbá, na prstu má malé čilé oko,


jako rybí a dokonce zvuk vydává,


zamává a pak se snaží zahrabat.


Je podivná, kde se tu vůbec vzala?


Byla snad uťatá, nebo sama utekla někomu z těla?


Koukám, třeba i část chodidla zde najdu,


co by se mohlo toulat touto pustou pláží,


žlutě osvětlené duny tu tak temně září


a berou snad vzduch.


Ruka má své vnitřní orgány,


snad i oběh krve se jí daří,


vždyť v ní pořád tepe…


Jak stvořila játra, ledviny…srdce?


Jen mi s toho zebe.


Vyvíjí se dál, nebo to jsou představy,


Budím se, jsem vlastně dojat


a podivně nasraný.


 


A další představa o spojených tělech,


tři až čtyři v jedno funkční tělo.


Jeho boky dělají stejné kroky.


 


A sny mne táhnou dál,


i když už nevím, pořád těmi víčky hledím,


snad, abych se bál.


 


Zpocený se opětovně budím z psychózy,


prosím o prášky, by mně práskli do hlavy,


jak palicí a zatočily s bludy v narkóze.


Vždyť je to hrozné budit se zpocený a rudý.


 


                                                                       NUMA


 

Autor numix, 06.01.2012
Přečteno 229x
Tipy 3
Poslední tipující: kaktus, Heavy
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

trpěl jsem toxickou psychózou

06.01.2012 15:14:41 | numix

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí