Spolknutá tmou
Spolknutá tmou
Anotace: Moje čtyřicáté vánoce se staly malou osobní černou dírou… tam se toho smutku vejde… (vše má svůj rub i líc, líc se už do této básně nevešel ;-) )
Polyká mě lidská tma,
tma mezi lidmi
Vrásky se prohlubují
a uzavírají mě
Dvířka mezi lidmi
se zavírají
I já se musím zavřít,
abych v té tmě
přežila
Proč bych měla dávat světlo?
Bez omluvy,
bez odpuštění
není rodiny,
nemůžu zářit
Tma, hlucho, zavřeno
Dny prázdnoty
Naše první společné vánoce
Hřbitov mých snů
… vánoce
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
NO tak takovou tě ještě neznám. Černá na tobě je zajímavým prvkem. Občas je dobré udělat kontrast sám sobě. Pomáhá to.
06.01.2007 16:25:00 | černočerný
Takové Vánoce jsem měla minulý rok. Jedna velká černá díra, moc si je nepamatuju, možná nechci.
Ty letos, byly o lásce...
Přeju Ti, ať každý Tvůj krok je láskou provázen. Tou, která má takovou moc léčit.
02.01.2007 08:42:00 | Koprtinka
Velmi smutné. Víš, cítím se úplně stejně ... Vánoce, nebyly špaté, ale nebyly 100%, teď je Silvestr a mi je do pláče. ...
31.12.2006 20:56:00 | NikitaNikaT.
Levandulko,aspoň úsměv,když je ten poslední den v roce...:-)
Do nového roku Ti přeji hodně krásných okamžiků, kdy po Tvé tváři přeběhne úsměv, oči se Ti rozzáří štěstím a srdce zahřeje, kdy se Tvá mysl roztančí radostí a duše naplní blahem. Přeji Ti spoustu snů, které jsou jako nekonečná touha a když se splní - je to ta nejkrásnější odměna. Přeji Ti mnoho takových okamžiků, kdy cítíš štěstí a mé srdečné přání Tě provází po celý rok.
100%
31.12.2006 13:29:00 | lonely.princess
