Novoroční objetí

Novoroční objetí

Anotace: Některá objetí přichází nečekaně i v půli cesty útěků před sebou…

Vešla jsi mi do procházky
mým prvním dnem roku 2007

Nesměle jsem se představila
svou pravou rukou

Najednou jsme si byly blíž
a začaly si povídat
tak nějak neslyšně
jako kapička rosy s paprskem slunce

Náš rozhovor voněl
větrem v mých vlasech
a Tvými jehličkami naděje

Tvoje a moje vrásky dnů
se spojily v mechové dotýkání,
dech našich pórů v jeden

Pod nohy jsem Ti vložila
svoji roční kartu
(kartám nevěřím a žádnou jsem si nevybrala)
a nad naše objetí pověsila sny
(nevím čí, moje jsou v dlaních lásky)

Našimi čely proběhla
fatální harmonie
Pak jsi mě objala zezadu
jako své dítě
a společně jsme pozorovaly
modrou budoucnost

Nastalo loučení

Na dlaních si odnáším
stopy Tvé kůry
a v duši
píseň borovice,
léčivý dotek
pro zlámané větvičky v srdci

Autor Levandule, 02.01.2007
Přečteno 484x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (16)
ikonkaKomentujících (11)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

06.01.2007 16:10:00   černočerný

Tyhle obrazy jsou mi velmi blízké, ale toho jsis možná všimla. Oslovuje mě to - velmi.

líbí

04.01.2007 16:07:00   NikitaNikaT.

Síla přírody ... to se musí vyzkoušet.

líbí

02.01.2007 16:07:00   Levandule

Jo, Petře, díky za gratulaci. Kdo mě nabonzoval? Alci? ;-)

líbí

02.01.2007 12:22:00   Petr Miroslav

to spíš...človíčko, ten vítr:)

líbí

02.01.2007 11:53:00   Petr Miroslav

Proč vždy vyprší čas a ne bolest?

líbí

02.01.2007 11:50:00   Jarky

chci to taky, všechno co je mi tak blízké, tady v básni tak předostřené a hluboké...

líbí

02.01.2007 11:45:00   Petr Miroslav

Navíc, každého chápání je určitým způsobem omezené.
Jo a viděl jsem tvou knížku:) Nečetl, anžto teď musím číst musy. Ale určitě se na ní podívám. Gratuluji.

líbí

02.01.2007 11:42:00   Petr Miroslav

Myslím, že je naprosto správné, aby byly určitá poselství a jinotaje skryté, i když to někdy bolí. Víš toho dost a přemýšlení tě, myslím, baví. Je jedno, jestli je něco pochopeno, nebo nepochopeno, pokud mlčím a nesnažím se vnucovat druhým svůj "správný" svět. Máme právo si představit za slovy cokoliv. Proč si stále něco vztahujeme, týká se to nás? Ale vůbec ne, týká se to třeba ptáků na obloze.

líbí

02.01.2007 11:33:00   Mourek

Kytičko, myslíš, že tohle novoroční objetí bylo nečekané?

líbí

02.01.2007 11:18:00   Petr Miroslav

Nic se neděje. Asi to tak má být, že co má být pochopeno, je, a co nemá být, tak není. A potože jsme lidé, budeme se nepochopitelňovat a upochopitelńovat a tak...

líbí

02.01.2007 10:08:00   Petr Miroslav

Víš, to není bolest, to je krutá hra jednoho hráče, kterou já nehraju, protože na to nemám. Nemám čas, nemám chuť, nemám sílu a nemám z toho pražádnou radost.
Lepší je psát o síle přírody a stromů, kterou si můžeme, když chceme, brát.

líbí

02.01.2007 09:02:00   JardaCH

Já objámal jsem lidi stromy
A ptáky srdce květy domy
Však nevracejí objetí
A tak jsem jejich obětí
(Těch objetí)

líbí

02.01.2007 08:43:00   Cecilka

..někdy prostě stojí za to
jen tak obejmout..
..tebe musí objímat
už kvůli krásné vůni každý rád..
:o)

..jsou to překrásná slova..

líbí

02.01.2007 08:22:00   s.e.n

Báseň je objímající a léčící smutky.Jsou to tvoje slova co mají takovou moc.

líbí

02.01.2007 08:03:00   WhiteSkull

...mám rád takové vonící básnění ...
...:) ...

líbí

02.01.2007 07:42:00   Zamilovaná do nezamilované doby

krásná básnička. řekla bych, levandulko, že tak trochuv voní nadějí :) tak to má být... :)

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel