Bez názvu
Bez názvu
Anotace: ...
Přívaly deště, padlé stromy,
zlomily ruku,
co tak (něžně) trestá.
V nedohlednu minulosti
přežívá do stavu Teď.
Nevinná panenka, obléká se.
Zas svléká. Musí.
Ještě nerozumí.
Dámy v černých punčochách,
laciné šlapky.
Ženská těla bez odezvy.
Poslední bublina
vznáší se z dětské vaničky.
Praskla.
Už jsem velká.
A nelíbám se.
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk11.01.2007 16:58:00 JardaCH
... no já bych se teda líbal... a to už jsem docela velkej... to s tím spojením včera u Marcelky bylo na mě?
PAM, PAM, PAM...
03.01.2007 21:08:00 Edo Tralipo
Ve tvé básni se prolíná nevinná dětská čistota s násilně nucenou špinavou dospělostí takovým způsobem, že z toho až zamrazí, že to tak často ve skutečnosti bývá a ony by se tak rády vrátily do těch dětských let a už to nejde.
Opravdu mistrně provedeno (doufám též, že je to o někom imaginárním, nebo alespoň bezejmenným).
Báseň mě oslovila ,nejen tím koncem s nelíbáním, zaplnila místo v myšlenkách, gratuluji
03.01.2007 08:05:00 Levandule
Bubliny velkých a malých snů... a vzpomínek... a přání... pro sebe... pro jiné...
02.01.2007 18:41:00 Cecilka
Uff..
kdepak jsi tentokrát myšlenkou bloudila?
Posílám petrklíč - usměj se, má milá...
:o)
02.01.2007 16:32:00 Mácha
....no určitě o nikom....
....já se teda líbám...
...:))))....
...a jak....heč...:))
