když je člověk sám,
život nejde dál.
myslí že žiletka to napraví,
zůstane jizva, která se už nespraví
věří, že za osud nemůže
a jen smrt mu pomůže.
pak jej někdo probudí,
a jeho konec oddálí.
když člověk neví, kudy dále projít,
musí si svou cestu najít.
celý život se odehrává v nejistotě,
člověk stratí všechny síly,
přemýšlí o živitní podstatě,
a rozkládá svůj život na díly...
na ty krásné
i na ty strastné
přemýšlí proč se vlastně narodil,
proč ho nikdo nemá rád,
jak by to vypadalo kdyby se už neprobudil,
a kdo by si měl jeho jméno k srdci brát.
proč jsem se měl narodit ??
můj život měli zahodit !!!
nic není jako dřív, už se ani nesměju,
na zemi už pro mě místo není,
nebudu žít to se radši zabiju.
už mě nikdo nemá rád, každý se mění.
zvažuju zápory a klady,
pro vstup do nebeské vlády.
volnost a svoboda v nebi,
srovnatelná s pádem k zemi.
V téhle básni jdou verše stranou...myslím, že je v ní hloubka a zamyšlení nad tím, jak to doopravdy je...vystihl jsi to přesně...není co dodat...:)
18.09.2007 14:30:00 | dream in emptiness
Asi by sis měl dát pozor na slabiky a taky na to, aby tvoje verše nezněly moc ,,lacině". Na druhou stranu se u tebe dají najít některá světlá místa...Promiň,že tak kritizuju...:-)
04.01.2007 19:57:00 | Angua