Na vahách
Na vahách
Na půl cesty
mezi snem a realitou
vnímám pravdu
(někde skrytou)
a nevím,
čemu věřit mám...
Nejhorší je,
když je člověk sám...
To se všechny
noční můry blíží.
A také strach.
Sedí na vahách
...a tíží...
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
no představil jsem si takového potaršího pána, jak sedí na židli, za sebou má nedomalované plátno, kouří dýmku a rozmýšlí každé slovo a to hodně pomaličku stejně jako plyne tato básen, povedla se ti klubí
05.01.2007 18:33:00 | Pavel Kotrba
...prý člověk nikdy úplně sám není,
i poustevník je ochrannou náručí
skály obklopený,
možná, že tohle v skrytu duše víme,
však pro slzy či strach tu skálu
(nebo lásku) nevidíme...
ano, hodně známá...
05.01.2007 15:22:00 | Cecilka
