Krasohled

Když měsíc, noční špeh
do oken vlévá chladnou zář,
jsem hluchým pro tvůj dech
a slepým pro tvou tvář.

Zbavila smyslu silueta
těla, co svítá temným smírem,
jen touha snivců víčky slétá
a hojí bolest z vášní sirén.

Tvůj klín  - vzor slavobrán,
majestátný, lesklý mramor
a bohů med.
Obětí kněz, dnes chce být sám,
dychtivý hvězdář, lačný amor
a Tys můj krasohled.