.
Ve chmýří přelétavých světů
těžce tepe a je tu
tvé jméno
Ráchel
a celé město v oparu..
když se minout
tak jen o vteřiny
nezdaru
za baráky
vychází dnes slunce
nedotknuté zítřka
a z našich prstů
je mřížka
pouta rozvázala jazyk slepce
z krve a vzpomínek
roste duše
roste chrám
a láska
bez podmínek
roste do nebe
blíží se k nám
jsme jako vyzobané slunečnice
semínka roznesená
do mnoha kilometrů
a labutě mi připomínají společnice
těla jsou uvězněná
v řádcích sonetů
Kristus chodí po kraji
s Johankou snídávám
a když mi chleba podají
v jejich očích uzřím ráj
jsi jako malovaná freska
v zápisníku jara
na tvářích
jsi jako přátelská řeka
a andělské drama
ve Formanových scénářích
.
Děkuji Ti, Bože, že on našel mé básně, protože já si mohla dneska přečíst něco tak krásného, co mi na chvíli vzalo dech...
Dokonalé, skutečně... a to já s oblibou říkávám, že co je dokonalé, je tolik rušivé, ale tohle... tohle je tak vybroušené, tolik ohlazené Tvou duší... :)
Děkuji Ti
25.11.2012 17:35:35 | Sunny
blázínku, a já si často říkávám ne to není ono, a druhý den bych to nejradši smazal a roztrhal, ani dnes mi to nepřijde dokonalé... dokonalost máme všichni v sobě :)
děkuji
25.11.2012 22:57:07 | blue
Básnici jsou tolik kritičtí, k sově samému, ke své práci, k práci druhých... čtou a v hlavě jim pobíhají vlastbí verše, rýmy... Nevěřícně kroutí hlavama, pokud někdo skazí jednoduchý verš... Cítí mravenčení vzadu na zádech, když se probírají myšlenkama někoho druhého, se kterými se ztotožní, ve kterých se najdou, zahalí se do nich, jako do teplého pláště...
Nikdy nic nemaž, po letech bdueš třeba rád a jen přepíšeš.. dotvoříš. věřím, že v našich básních je zároven kus naší duše... Ty básně patří tedy také jí, byla by krádež jí upřít vlastnictví :)
Děkuji...
25.11.2012 23:44:21 | Sunny
Wow. Úžasně poetický, nápaditý, romantický. Jedna z nej věcí, co jsem tu četl :-)
20.02.2012 15:12:52 | Stanley K.