Anotace: Moje plavba snem...
Utichá vůně měsíčního jasu,
zalitá do proudu hvězd hořících.
Zapadlých mračen do hlubin hlasu
v dálkách nekonečnu končících.
Ve dlani přelud v malý mlhavý stín
snad po kapkách korálků drobných.
Přelétavě světlem střepů rozlitých vín,
do vlákna vpitých, obrazů zdobných.
Něžně napíná ručka ledově pobledlá
po mořských dálkách k tomu konci,
kde modravá kvete květina kouzelná.
Námořních uzlů ještě pár v jasné noci.
Šumného blouznění opětovně v dálkách,
kol vířivě klokotá jemný hlas do ticha.
A vítr povznáší jemný prach v slánkách
štiplavě po řasách jak ze sna procitla...
...Múza, co prošla průvanem básní nad ránem..
A možná byl to jen lehký sen, že objevil se jako jen.
Dočetla poslední slova sic, na další řádky natěšená,
Ale kde nic, tu nic... tak piš, prosím, i když nejsem
Tvá múza... jen žena obyčejná. Těším se i tak, zas
O něco víc. :)
31.08.2018 08:24:37 | ARTeFakty X. Múzy
Páni, to bylo velmi pěkné :) Hlavně ta první sloka se mi moc líbila. Určitě si od tebe přečtu další díla. ST! ;)
03.03.2012 20:43:52 | Anne Leyyd
No páni, moc pěkné:) Zajímavé, že jsi to našel až teď a tak znáhla, to je úžasné:) A opravdu, opravdu moc pěkné;)
24.02.2012 13:58:24 | Písnička...