Tvé hluboké oči
Jako solné jezero
Plní se vodou
S hořkou příchutí
Už zapomeň na to
Jak to zabolelo
Když ležel tam klidně
Bez dechu a bez hnutí
Pohltil ho věčný spánek
Už jej nikdy nenavrátí
Ulož si ho uvnitř, v srdci
Ať vzpomínky se nevytratí
Neplakej, že skončil život
Vždyť končí s ním i trápení
Neplakej, že opustil tě
Vždyť tvůj pláč nic nezmění
Neplakej...
Vždyť příjde den, kdy budou plakat všichni kolem tebe
ooohhh,teda.....ty joo....ať si říká kdo chce a co chce..upe mi přebíhal mráz po zádech...
20.07.2007 19:10:00 | TemsteaG
Mno...já nemyslela na pohřeb. Nemohla jsem v tu chvíli napsat víc než bylo ve mně a myslím, že zrajeme celý život-takže není kam spěchat;-) Díky za tvůj názor:-)
08.01.2007 18:23:00 | Tymi14
tu myšlenku s pohřbem v poslední "sloce" znám jinak... ale to nevadí... myslím, že to je dobrá báseň... jen trochu vyzrát... jako víno... já jsem dozrával přes rok... a jsem, řekl bych, takový krabičák :)
07.01.2007 21:46:00 | Gentleman v rubikové kostce