Křišťálová koule
Křišťálová koule
Anotace: Taková malinkatá vzpomínka na to co bylo...
Prosím, ale k čemu, když mě nevidíte?
Tečou mi slzy,
a po konečcích prstů zase krev,
jak jimi tančím po skleněných zdech,
a modlím se, ať vše skončí brzy.
Jsem tu s vámi? Hm? Tak proč mě nevnímáte?
Proč si mého smutku nevšímáte?
Jsem v kouli ze skla,
co se neroztříští,
a z mého srdce proudem prýští,
pavučina lesklá.
Motám se do těch tenkých nití,
v křišťálové kouli,
a v dálce na mě oči poulí,
černý pavouk stvůra stvůr,
a že mě chytí?
To vím dávno z nočních můr.
Prchám, ale vy mě nelapíte,
vy mou černou duši neslepíte.
Jsem tu já sama,
strachy se třesu,
a vím že už prostě neunesu,
další nová rána.
Motám se do těch tenkých mříží,
v temném světě stínu,
a proč to jenom cítím vinu?
A kdy se říznu poprvé?
Na bílé ruce se mi kříží,
dva dlouzí hadi od krve.
Už mizím, už mě nespasíte,
už mé mrtvé tělo nevzkřísíte.
Navěky v křišťálové schráně,
z níž není úniku,
a přitom prý stačí jen vzít za kliku,
co vede ke svobodné bráně.
Ale, jak ji mám najít?
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskOpravdu smutný, ale pěkně vyjádřený. Děsí mě, že je to, jak řekla Hannazka, pro mě jak zrcadlo...
19.04.2007 22:08:00 | LadyLavicka
Tak tuhle báseň jsem zase pochopila hned, tedy myslím. Víš, ze mě asi nikdy nebude dobrej kritik, co se týče básní, protože každej spřádá svoje myšlenky jinak, a každý to svoje dílko taky chápe jinak. Pro mě každý dílko, co si přečtu je úkolem, abych ho pochopila, abych se co nejvíce vcítila do toho člověka, jenž píše na papír ty řádky. Chci všem těm autorům říci, že nepíšou špatně, že každý je pánem svých myšlenek. Ať si píšou, co chtějí, když to tak cítí. Každá báseň má svoje kouzlo.
27.01.2007 10:10:00 | Ewe714
kdybych mohla dala bych víc mnohem víc
23.01.2007 13:16:00 | whiolet
Je to dost smutný, ale jen pro člověka, kterej Ti nemůže nabídnout východisko a tahle báseň je pro něj jako zrcadlo. Je to smutný pro Tebe, ale hlavně pro ty lidi, kteří se děsí obsahu téhle básně a radši zavírají oči, než by napsali jediný komentík...
Je východisko. Existuje ta klika k bráně, existuje spasení z toho skleněného vězení...
Neboj se! Kdo hledá - nalézá, kdo tluče - tomu bude otevřeno, kdo prosí - tomu bude dáno!!!
Neboj se! Už je vyhráno, jen přijmi to vítězství!!!
22.01.2007 16:04:00 | Hannazka