anomální...

trochu jsem testoval
na jednom z vnitřních měsíců
u planety Azharie
v pátém kvadrantu
když tu náhle
oslovila má záda…

slyšela jsem
že prý teoretik dokáže
předpovědět výsledek
každého testu
pokud jej zná předem…

otočil jsem se
a se smíchem pravil
tady ten vtípek neplatí
povězte mi
máte většinu toho
po čem každý touží
a přesto život marníte tady
v pustině…

inu když se nad tím zamyslíte
k čemu životy vlastně jsou že…

vzápětí
jako bych ji viděl o mžik dál
jako by poposkočila
a přitom něco odkryla…ale proč?

jen se uculila a povídá mi
otázka příčiny
není ve skutečnosti
podstatná
znamená to jen
že to nedokážete objasnit…

víte co je zvláštní Heuristiko
že si ten váš úkrok stranou pamatuji
a teď když jste zpátky
na svém místě
napadlo mě
proč nemám na svém místě i paměť…

nebyla jen pěkná
s ňadry vábně vystavenými
ve výstřihu šatů
krétského střihu
měla navíc půvab
a všechno na ní v sobě mělo krásu…

zatímco já zatoužil svými prsty
zatančit menuet na její tváři
ona mne pozorovala
upřeným pohledem
jako by se snažila
dostat se mi do kloubů…

a tak jsme tam stáli naproti sobě
ztraceni v nelidské rozloze oceánu času
jelikož pevnina tady
na sebe tak úplně nenavazuje
jako dvě osamělé vlny
slévané na půlnoční hladině
nacházejíc nezvyklou potěchu
v důvěrné známosti
malicherně lidských rozhovorů…