Kraj v temnotě

Anotace: prostě jsem psal a psal. Snad lidé pochopí, o co v básni běží...

Slunce se pomalu ukládá k spánku
a jeho jasná zář opouští kraj
v šedi se ztrácí i poslední z červánků
dnes se nám v peklo proměnil ráj

Zběsilé smečky teď nocí se řítí
hladové vytí už na míle zní
budeš-li pomalý, tak si tě chytí
zardousí, rozervou a potom sní

V oblacích tisíce křídel si krouží
perutě smrti, ten nebeský mor
po tvojí krvi prahnou a touží
přilétli z dálek, z lesů i z hor

Ze všech stran světa kopyta duní
ze všech stran světa, z těch nejhorších můr
To ženou se stáda divokých koní
za nimi houfy zuřících stvůr

A kde jsou muži, co mají v řež jíti?
Muži, co prapor měli by nést
Kde jsou ti všichni, co za nás se bíti
měli by s hrdostí a vrahy smést

Není již věrných, kdo k Bohu svému
s prosbou by vzhlíželi za vlastní lid
Není již těch, kdo se postaví zlému
Kdo by nám zajistil rozkvět a klid

Prázdnotou zejí i nejvyšší valy
Bez posádek, opuštěn, každičký hrad
Z mužů se bezmocní otroci stali
V žálář a márnici změnil se stát...