1291

Poslední pohled na nebe
není tam místo pro Tebe
myšlenky smutní ptáci
zase se k sobě vrací
oči schované do dlaní
není už žádné svítaní
v závoji z černé látky
není už žádné zpátky

Poslední pohled na Akkon
hradby se hroutí všude shon
ještě tu dýchám ještě stojím
a přiznávám smrti se bojím
ran dávám víc nežli dostanu
ještě tu stojím po ránu

Bílý plášť s krví na kříži
už je vás hrstka rytíři
kde je tvá víra a kde tvá naděje
smrtí snad konečně dospěje

Oblaka bílá a nebe neměnné
možná si někdo vzpomene
že žil si rytíři bez jména
odejdi duše bez jména

Napij se krve z dlažby
poprvé stejně jak navždy
napij se krve zavři oči
proč svět se točí
kam letí slunce za obzor
zbytečný marný vzdor
srdce co ještě v tobě buší
copak jsou všichni hluší

A svět se ti náhle vysměje
kde máš své bílé anděle
kde cesta je do ráje
a milost jaká je

Naposled napij se z dlažby
kdo koho vraždí
zabiješ a budeš zabit
Bohy to musí bavit
nebo snad papeže
kdo vlastně drží otěže
smečky co loví tisíce duší
kdo ví to a kdo jen tuší