Terezín 8.6.2012-cesta zpět

Anotace: Napsáno po příjezdu domů z exkurze v Terezíně.

Nedá se říct, že by někde hrůza menší byla
-i největší "frajery a borce" na kolena porazila-
clona ze slz a vzlyků před oči se postavila.

Steny lidí slyšela jsem,
vzpínající se ruce se mi zjevovaly z cel.
"Nebojte, já vám nic neudělám, odpočívejte v pokoji."
řekla jsem. Nikdo neodpověděl.

Zde a tam třeba někdo zemřel. Zde byl vězněn ten a ten.
Je to "pouze" Malá pevnost-věznice gestapa jen,
kde není tolik zla a bolesti.
*-*Není?!? Přeplněné postele, 70 lidí v místnosti pro deset,
odpůrce, utíkající-umučit, zastřelit, ruské důstojníky pověšet?*-*

Naštěstí tolik nezemřelo, přece to někteří přežili.
Dá se však někdy zapomenout na všechno, co tu zažili?!?
Dá se však někdy pochopit, všechno to konané násilí?!?
Dá se snad někdy odejít, aniž by vás fakta změnily...?