kdo doufá
žije
dny nepočítá
umí se zasnít
až v tom lítá
tak nepřej řekám
ať se vylijí
a nekrm v sobě
plachou bestii
živíš smutek
za oknem tvář
déšť ji smývá
a jak ubývá
drolí se sny
do rohů
tak nemohu
jen visím
ve větru vlaju
a pokud zraju
chtěj mě rvát
chtěj se mnou, ve mě žít
a mojí sílu pít
jen se mnou
o mě snít
jen nechtěj
necítit
tma pálí,jahody vadnou
a ty se noříš
v lázeň chladnou
do hloubek
do ticha
život pospíchá
nepočká
nezpomalí
mužů ti říct co cítím
už nejsme malí
mužů nám kameny
z cesty zvedat
lámat větve
světlo hledat
..ne však víc
počkám si, až co ti na tohle řekne Lori:
chtěj se mnou, ve mě žít
a mojí sílu pít
jen se mnou
o mě snít
jen nechtěj
necítit
...až pak se samostatně a svéprávně rozhodnu s komentářem a bodíky :)
20.06.2012 14:45:02 | Aťan
Tak jak ?dostanu to razítko ...
20.06.2012 22:25:00 | poeta
Dám ti jahůdku, jako Lori. :)
20.06.2012 22:59:08 | Aťan
Já sem ná čokoládu..ale kdyby k té jahodě byl šampús..
To by se nějak dalo. .
Nebo Lorča. .
21.06.2012 00:00:59 | poeta