Rokokový kanibal
Rokokový kanibal
Anotace: ...
Obsypán krvokvětem
v lehké niti pavučin
stín stínu těla dnes opouští
rokokový kanibal
ten
který pozře tělo duše
okamžikem
jenž zažene mu hlad.
A vlci moudra
si přijdou pro kost
snad přihodí jim
i pajšl bez srdce
neboť to si v trup svůj uloží
rokokový kanibal.
Započněte tančit
lásky a smutky mé
hodokvas končí krví zapitý
vždyť vytí melodií
ukonejší
tu marnost nad marnost
které rytmus vydupává
rokokový kanibal.
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk03.09.2016 13:29:52 uživatel smazán
To není možný, my snad máme stejný ... Jak se to řekne? ...
18.12.2013 06:40:22 uživatel smazán
Vidím zašedlé krajky, pavučiny i bledou tvář,
vidím žhnoucí oči, roztrhaný snář,
vidím dlouhý kabát s řadou nenápadných záplat,
vidím na zdech viset staré housle,
a v rohu místnosti rozladěný spinet stát.
Vidím i ironický úsměv,
kterým se smál ten rokokový kanibal. :O)
18.12.2013 21:36:11 Jan Urban
Děkuji, ten obraz, který jsi vykreslila je mnohem lepší a přesnější, než jsem viděl sám, když jsem dílo psal.
18.12.2013 22:15:25 uživatel smazán
Můj obraz je jen reakcí na tvoji báseň a tedy stínem původního obrazu. Jen jsem se trošku vžila a mohla zahlédnout, co vykouzlila moje mysl díky tvé fantazii. Díky za výlet. :O)
