Láska jako život jepice
okřídlená smrt hromadného obětí
vyvržených srdcí v tlukotu
tak rychlé vzplanutí do vášně
bez nostalgie a vysněných iluzí
jen hříčka přírody v hukotu
a cesta do podvědomí vlastní duše
kde nesmělé kácení trnitých keřů
nevšedních neukojených pohnutek
téhle hluboce zařezané lásky do kůže
protivníkům,soupeřům
a pro narozené štěně nový obojek
aby srdce pochopilo kdo je tu pánem
a komu klanět se pro pár drobku z talíře
že láska není jen velkolepým darem
ale prašná cesta k oltáři od pranýře
že láska není jen vlnovým radarem
ale i síla a víra vlastního vnitřního malíře
co v dešti maluje duhu
a do slunce vpichuje cukrově skořicové pihy
jako podzimní listí zaseté do kaluží
nebo jako náklonnost k jednomu druhu
co do srdce drápem lásky udělá rýhy
ale i slzy zklamání citem osuší.
extra krásné a pravdivé verše jsi vyčaroval.Ráda si je přečtu hned vícekrát...:))
11.07.2012 12:32:42 | střelkyně1