Anotace: Malé zamyšlení nad mým pohledem na svět...
Na dobro si beru
zásadně tlustý brejle
Na vůně života
Pinocciův nos
Krásu navlékám
vždy na paprsky slunce
Hmatníkem Tvých dlaní
zkoumám svůj svět
...pro nálezy a ztráty
......svých tichých bouřek
26.01.2007 21:55:00 Mourek
Kytičko, těšil jsem se na zítřek, na Tebe i na všechny ostatní... asi jsem se těšil moc - málo co má u mne lineární průběh :-(
11.01.2007 20:10:00 Levandule
Tobě poděkuji zvlášť, lásko... Tvůj komentík si vážně zaslouží vložení na liter jako samostatná báseň - cos udělal, a to je moc dobře... Je perfektní... ;-*
11.01.2007 19:45:00 Mourek
Ty tlusté brýle mají i nějaké zabarvení
a zkoumání světa jednostranné není, viď?
11.01.2007 15:13:00 NikitaNikaT.
Mno, také mám pocit, že teho dobra moc není ... Ale nejen dobra. Ono teho není víc, třeba např. štěstí ...
11.01.2007 14:58:00 G.P.
Beru si paličku a dláto
a koukám přes ramenou
tomu zarostlýmu prckovi.
Tluče to toho kamene..
...jako blázen.
Jé, Michelangello,
kde se tu bereš?
Taky budu sochat
jednu bohyni.
Z alabastru,
z mramoru,
z masa a kostí,
a potom si na ní
budu zkoušet
svůj prstoklad
nálezů a ztrát...
Budu jí říkat
trapná klišé.
jako třeba
- Miluji Tě -
jako třeba
- Mám Tě rád -
A ty budeš
mít ráda
ten prstoklad.
Bez nálezů,
beze ztrát,
budeme
si
hrát...
11.01.2007 11:02:00 Branwen1
No já nevím..bez brejlí se brejle těžko hledají....
Ale máš pravdu, nějaké poklady jsem tady na Literu našla.Nechci Ti lichotit - to nemáš zapotřebí Ty ani já - ale dost jich bylo právě ve Tvých básničkách.
11.01.2007 10:46:00 Levandule
Milá Ciaro, tyhle brejle za prachy nekoupíš... Ale daj se sehnat ve zdejších básních a taky kdekoliv na louce nebo v paprscích slunce... anebo, když pohlédneš k sobě dovnitř, do té své nejhlubší podstaty... už je tam vidíš? ;-)
11.01.2007 10:22:00 Branwen1
Jo, ztráty a nálezy je fráze, ale nálezy a ztráty,jak píšeš ve své básni, rozhodně ne.Aspoň pro mě.Mimochodem, kde se dají koupit ty tlustý brejle? Buď hůř vidím anebo toho dobra je kolem po čertech málo.
11.01.2007 09:56:00 Levandule
Jaruš, všechna slova již byla řečena...
Co v básních ještě nezaznělo? Jen ta slůvka a myšlenky pasírujeme sami přes sebe, to je všechno... to je všechno naše umění...
(nevěřím, že bys na tom byla líp) ;-)