Nepoznávám se

v písničkách hledáme významy svítání,
když slova v tóninách hrůzu nám nahání.
kdo jsme my? a kdo jsou oni?
ptáme se nastokrát...

nic není beze ztrát,
nic není napořád,
dveře si zavírám
v ostatní světy,
vrzají...

potichu věty
šeptám si ve strachu,
šeptám si do dlaní,
neslyším ozvěny,
tvář padla do prachu

prašných cest
do nebe
už se nepoznávám,
sebe

kdo jsem já?
kdo vlastně jsem?

tanečnice na provázku?
víla,co dala svůj život v sázku?
pochybný klaun,co nesundá masku?
tak jak se mám naučit...(lásku)
jak můžu...nechat se vést
když nevím,s kým mám tu čest,
když sebe...nepoznám

tak jak?!...
naposled se ptám

(v posledním výdechu,
pod víčky
...ulehám)