Samota
Samota
Když odejdu pak vím že to bude navždy
Na našem srdci zůstane společná jizva
Snad jedna z tisíce jež život zasazuje
Jednou si zvykneš a bude konec krvavým zásekům
Teď nejsi sám
Samota stojí na prahu a čeká až jí uvolním místo
A za ní zástup dívek a žen
A mezi každou se nenásilně vloudí
Ta žebračka s uplakanýma očima
Ta dáma z plesů a ze společností
Ta stařena s vrásčitýma rukama
Ta slečna co neumí říct NE když prosíš
Tak neplač tvé oči zazáří až poznáš
Že stojí na prahu a čeká
Stále čeká…
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Ahoj, nic se neděje. Stává že se počítače seknou.
Přeji krásný den.
23.02.2007 13:32:00 | Morgenstern
závistivě si kladu otázku, jestli není tahle "samota" výstižnější než ta moje.
11.02.2007 13:37:00 | Miskitka
Jo fakt dobrý,umíš a cítíš
03.02.2007 12:21:00 | Vivi.~2
Myslím, že když je člověk zamilovanej, tak ta mrška prchá někam se na chvilku schovat... aspoň na čas má člověk pocit, že Samota není jediná společnost v srdci...
11.01.2007 17:16:00 | Hannazka
Promyšlená báseň,říká mnoho.U mně je stálým hostem -skoro.Ta mrcha,nemám ji ráda.
Pěkné.
11.01.2007 16:03:00 | s.e.n
