Anotace: ... tohle je jedna z těch starších...
Když odejdu pak vím že to bude navždy
Na našem srdci zůstane společná jizva
Snad jedna z tisíce jež život zasazuje
Jednou si zvykneš a bude konec krvavým zásekům
Teď nejsi sám
Samota stojí na prahu a čeká až jí uvolním místo
A za ní zástup dívek a žen
A mezi každou se nenásilně vloudí
Ta žebračka s uplakanýma očima
Ta dáma z plesů a ze společností
Ta stařena s vrásčitýma rukama
Ta slečna co neumí říct NE když prosíš
Tak neplač tvé oči zazáří až poznáš
Že stojí na prahu a čeká
Stále čeká…
11.02.2007 13:37:00 Miskitka
závistivě si kladu otázku, jestli není tahle "samota" výstižnější než ta moje.
03.02.2007 12:21:00 uživatel smazán
Jo fakt dobrý,umíš a cítíš
11.01.2007 17:16:00 Hannazka
Myslím, že když je člověk zamilovanej, tak ta mrška prchá někam se na chvilku schovat... aspoň na čas má člověk pocit, že Samota není jediná společnost v srdci...
11.01.2007 16:03:00 s.e.n
Promyšlená báseň,říká mnoho.U mně je stálým hostem -skoro.Ta mrcha,nemám ji ráda.
Pěkné.