Červencové rozjímání

*

Dobře že mám tě zas
krásně se povídá
v tom ránu raníčku
v němž šumí letní déšť
je jako voňavá
třešňová limonáda
ztracená Barbaro
copak si asi čteš

Tam kdesi daleko
pod nebem Itálie
máš Vesuv nad sebou
a v ruce Bodléra
copak si asi čteš
i to se často stává
že z knihy veršíků
se stane chiméra

Dlaň omývá mi déšť
teď už jen poprchává
v těch kapkách zní Tvůj hlas
sedám si na pelest
deštík se tetelí
voní jak limonáda
jako bys jazykem
mně prsty přejelas

Brouzdám se svítáním
jiskřením rosy svěží
topolí chmýří v poletu
na ně sněží a sněží
brouzdám se deštěm ke slunci
je konec usínání
a vlažný stesk má Barbaro
usrkávám z tvých teplých dlaní...

*