Nevypátratelný odchod

Blíží se den, kdy se konečně rozplynu

mé tělo bude symbolizovat nulu
těším se.
pojmu hory a řeky
všechny dívky, které
jsou rozkošnými částmi mých slz.

Roztavím svou železnou horu melancholie
postavím se proti jejímu proudu
a holýma rukama se ji budu snažit zastavit.

Protože je tak příjemně neskutečná,

pocit z nejúžasnějších, až konečně neuspěju.

Všechno, co jsem znal, odteče.
Všechny nerozluštitelné jazyky mých důvěrníků
všechna řešení, která mi nabízejí
všechno utrpení z podivného pocitu,
že jsem poslední člověk na této planetě,
který má schopnost rozlišit pravdu.

Blíží se den, kdy se konečně rozplynu.