Vysoký strom u cesty stojí
Ve větru se kolébá
Po nebi hvězdy plují
Na duši snáší se tma
V koruně s listy si pohrává
Otázka našeho "Bytí"
Noc se zdá být proradná
I když měsíc na cestu svítí
Pomalu vítr už utichá
Strom může klidně spát
Svědomí však dál hlodá
odpovědí nechce se vzdát