. Dlouho vnímala člověka a přála si aby byl básník takový kdo vysloví své city tichem Přála si aby byla básnířka taková... ... a našla pro ně jména Originální Jedinečná v čase v prostoru přesahující chápání oslovila růži . Růže, smí mít vůně duši? Růže, smí Růže, smí mít duše... vůni a slova? Růže... * v dimenzi života poznala * to jiné ticho * před bouří * když houstne vzduch a tíha * kterou žádní andělé neunesou A malé přání je rozměr v představách... co je život? duhová ozvěna na níž je zrnko písku kapka deště rosa na zeleném lístečku.. pro štěstí.. období mezi životy jaro.. kde bychom možná chtěli zůstat.. a přinášet dary nepopsatelných krás z rozechvělých osvěžení pro příští nádechy poezii v nepatrné existenci smích unášející stín a trn když dlouhost hvězd přimhouří ti oči říkám si to se mi nemůže stát a život? je most na němž se domy nestaví můžeš procházet najít něco z té vůně volnosti potkat na mostě básnířku básníka srdce jak jít.. srdcem, jak jít?
Ráda tě zase čtu a je to krása opravdu v každém slově a vůně má duší v každém okamžiku ..ale pak vždy možná něco ztrácí ..ztrácíme všichni,no nic toho už si nevšímej mám nějakou melancholickou :-)
22.08.2012 23:16:48 | xoxoxo