Lov na samotu

Lov na samotu

Anotace: ....není to provokace, ale zřízená deformace

Na zádech skrývám břeh.

Říkám mu naděje i když se hrbím.

Nekoukám zpět všechno tu mrvím.

Dýchám co všichni - však sním.

Na modrém nebi, černý stín.

Zárodek zla má kovový lesk.

Mrtvý je mrtvý a živý má vztek.

Bolí ho srdce na dotek.

Oči plné jedůvek a shnilých vášní.

Je to zvláštní opojení.

Včera bylo, dnes už není.

Chceme zadostiučinění.

Vyvrženi na břehy samoty.

Zasaženi můzou,

pronikáme hrůzou.

Jsme zatraceni k utracení.

Jako zvěř lovná na dostřel.

A svědomí kouše.

K poruše došlo nedopatřením.

Zamknem si své schránky.

Vystavíme složenku.

Nezbude tu nic.

Ani kámen na kaménku.
Autor fossil, 13.09.2012
Přečteno 321x
Tipy 4
Poslední tipující: Sarah, poeta, Lenka Krásnodvorská, TeruKurosaki
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Zajímavé výjevy...;-)

13.09.2012 11:30:59 | poeta

Už nadpis mne zaujal, dílo o to víc.

13.09.2012 09:54:03 | TeruKurosaki

Díky. Snad by mě zajímalo co tě zaujalo ?

13.09.2012 10:29:26 | fossil

Nadpis mě zaujal tím, že je zvláštně protikladný... Lov na samotu... kdo by ji chtěl dobrovolně lovit a pro jaký účel?
V básni samotné se mi líbí Tvé obraty, především "Dýchám co všichni - však sním."

13.09.2012 10:45:48 | TeruKurosaki

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí