au repair...

Anotace: z cest po Gordicku...

baví mě zkoumat
světy paradoxů a iluzí
třeba jak vznikl život
nebo co bylo dřív
slepice eventuálně vejce
ribozom či protein
koláč nebo kafe
i když na to neexistuje recept
protože při hledání původu
proti toku času
střídavě potkávám obě varianty
jako takové Vyplnění plochy
na černobílém plátně
stejně jako hledání odpovědí…

jako vztah u muže a ženy
aby vznikl on musí u toho být ona
aby tam však mohla být ona
musí tam být i on…

kdo koho tedy vlastně tvoří?
a nebo ještě lépe
kdo koho tedy odtlačuje
když jste oba opřeni do sebe…

teď vás asi napadlo
že se mi to podařilo
tak to pochybuju
možná se někomu zdá
že se pohybuju
ale znáte to
to se dá říci i zrajícím sýru
z cest po Gordicku
jsem si dovezl leda přezdívku
lotofág neboli povaleč
navíc vypadám tak trochu jako kříženec
mezi lunárním modulem a komárem
zatímco ona má úžasný smysl
pro spanilou křivku
evokující sílu vizuálních symbolů…

to jsem ale nevěděl
co se bude dít…

ona totiž kráčela z kopce
rovnou ke mně…

na shledanou příteli
to jsem ráda
že jsme si po čase
zase hezky promluvili…
/co to povídá?
ještě jsem ji nestihl ani pozdravit/

tak snad už radši půjdu
pěkně jsem si to užila…
/přísahám
vůbec se mě nedotkla/

zrovna jdu odtamtud
mohu vám ji vřele doporučit
byl jste už někdy myslí vně?..
/leda na myslivně/

jak se máte milý Inhibe?
málem jsem si vás nevšimla…
/že by přehlídla brzdnou dráhu?/

ale ale
kde se tu berete
jestlipak to nejste vy osobně!
/a kdo jiný tady
se s vámi snaží
už půl hodiny hovořit
ledaže by…/

no to je brilantní
myslím že zůstanu
ještě nějaký čas nepolíbený
a počkám si
až se ve vzdálenějším vesmíru oteplí
možná je totiž lepší
s pocity úžasu a respektu
prožívat uspokojení
ze zpětného setkání
s vámi milá Čokher Báli
než znalost oné odpovědi…