JINOTAJE

Jinotaje v křehké krustě
a sexuální zdrženlivost
jako něha usrkává barvu rtů

víš

slzy sázené tak hustě
mají palčivou jízlivost
a procítěnou pocitovou tmu

víš

střepy
ty malicherné cetky krásy
padají z nebe
do úsměvu tvých dlaní

víš

i stropy mají své dno spásy
tak hluboko do tebe
jako do vlhkých očí laní

Jinotaje v barevné próze
a hřmí v srdci blesk
jako uvězněná žena v rauši ze snů

víš

nikdy není pozdě
oprášit zašlí lesk
a věčnost těch nádherných společných dnů

víš
jen sochy
mají místo slz
ty šedivá hovínka holubí

víš

i vyryté iniciály milenců své doby
ale tvé srdce
všech rytin se bojí.