..........

..........

Zas ztrácím kousek sebe
když mizí mi nad hlavou kousek
čistého nebe a pár slov
vytrhnutých z duše
jak
stopy naděje v písku
které
bez optání rozfoukal vítr
jen tak
- znenadání
už neptám se
cítím
že
hvězdy nad hlavou mi rozumí
je to nepochopitelné
souznění
je to cesta
bez konce
jsou to smysly
a nesplněná přání
v tanečním držení
ztrácející se v časoprostoru
a já
slepě hledám
a nenacházím
pocit jistoty
v měsíčním svitu
hřejícího pohledu
roztroušených vzpomínek
ze stárnoucích dlaní důvěry
a z moudrých slov
k nezaplacení

nebe se zatahuje
a krůpěje potu prší
květy uvadají
krása se nevytrácí

:nemusíme věřit
někdy stačí doufat
k lehčímu žití
jen nepropadnout beznaději
zůstat vždy sví
než spadnou naše hvězdy
na správné místo:

v nás

a

rozzáří se nové souhvězdí..
Autor padající do neznáma, 18.10.2012
Přečteno 350x
Tipy 5
Poslední tipující: enigman, mauvais-ange, poeta
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

doutnavá...

23.10.2012 11:28:00 | enigman

trochu mě vylekal kousek a kousek hned z kraje za sebou ale pak už to bylo jen pěkné :)

18.10.2012 21:06:14 | poeta

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí