Alkohol probíhal tepnami mého těla
Spaloval beznaděj a zklamání
Srdce vzpomínalo co v dlaních jsem měla
Než zesmutnělo ze lhaní
Co je přítel prý víc než láska?
Tomu snad ani Bůh nevěří
Na čele je nová vráska
A Ty nevcházíš do dveří
Zase tonu z vůně podzimu
Melancholickou sféru ochutnat Ti dám
A Tobě dávám za vinu
Že pluji v bílém víně bez radosti sám
Dlaň je ta nejvděčnější představa:(
21.10.2012 12:57:50 | Lilien