Vzpomínky!

Vzpomínky!

Anotace: Když jsi tenkrát do toho vlaku vstoupil, mé srdce sis navždy koupil, z mýh rtů jenom...

Když jsi tenkrát do toho vlaku vstoupil,
mé srdce sis navždy koupil,
z mých rtů jenom tiše zní,
prosím - prosím nikam nejezdi.

Nenechávej mě tu samotnou stát,
pojď- půjdem se společně smát,
budeme společně životem kráčet,
a to špatné za sebou vláčet.

Tenkrát jsme vůbec netušili, jak nás to oba zasáhne,
jak nás to rozhodnutí, oba ke dnu zatáhne,
jak se oba zase budeme sbírat ze dna,
a vzpomínat na to, jak naše duše byly jako jedna.

Oba jsme se dlouhou dobu trápili,
než jsme se k sobě opět vrátili,
oba dva jsme si chvíli společně užívali,
a pak dlouhá léta jeden bez druhého přežívali.
Autor Nanýsek, 03.11.2012
Přečteno 339x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Ahoj, malá oprava: mých, duše byly.

03.11.2012 16:15:09 | Jan Voralberg

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí