296. Kopretiny
296. Kopretiny
Anotace: ...jeden prožitek...
Vzpomíná na první kopretinu,
tu,
kterou uviděl poprvé,
když mu psala,
...prý krásně maluje rukama,
když jim předčítá.
A potom se objevily další,
nechtěl tomu věřit,
kytka jedna malá,
taková lehká melodie,
přesně jeho rytmy.
Byl z toho udivenej,
že ta vůně,
ho dostala,
prostě kopretiny,
voněly už několik měsíců,
...chtěl by to napořád.
Jenže někdo přestal zalejvat,
a tak usychaly,
přestal cítit vůni,
a ptal se proč.
Proč už nevoní?
Voněly už jinde.
Na jiným balkóně,
už dlouho...
a najednou je sám,
jen ty kopretiny,
suché.
- každá jednou vzpomínkou,
dal do herbáře.
Jako fotky do alba,
už mu vonět nebudou.
Komentáře (7)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk15.04.2015 20:10:21 uživatel smazán
Tyhle kopretiny opravdu zavoněly. :O) Jedny z mých nejoblíbenějších květin, ale nejradši je mám ve vysoké trávě. Moc hezky se mezi nimi odpočívá. :O)
05.01.2013 19:16:53 Hančí
Vždyť jsem to říkala...nádhera...a kopretiny mám taky ráda...hezky se mi čte...
15.11.2012 14:36:12 Robin Marnolli
Ok. snad se někdy kouknu, je toho tolik co číst...:-(.....:-)
15.11.2012 14:46:54 Madanik
Noo právě a ty hezký věci kolikrát uniknou..Proto je dobře že mi neuniklo tohle :-)
15.11.2012 14:34:20 Madanik
Taky jsem si početl a líbilo !! Mám něco podobnýho ale s lilií :-) A myslim že ta básnička je i tady..Chválím tě .-)
