po koberci

roztrousím se tvým pokojem
v nahodných vzorcích
opojen
nášlapnou plochou tvých chodidel
tam mezi vlákna ručně tkaná


rozleju se ve všech květinách
vetkám se do záclon jemným vzorem
v peřinách
budu jarní vůní
usporným světlem
vlídnou tmou
(pod dozorem)

budu

zasychat na dně ranního šálku
okorat s každým soustem tvým
nechám se dýchat
mělce
pod ta krásná místa
obdivem vnitřním
oplatím

vyprchám s probuzením
rozprostřen
do prvních úsměvů .. dne jenž se rodí
na křidlech ptáků
nesmělých kroků
tak to chodí

jen pro ty návraty
na známá místa tajů
stanu se prvním sněhem
neroztaju

dokud ty sama nebudeš chtít